Název

Velký vandr po Malých Brdech 23.7.-28.7.2016

Popis

Velký vandr – Brdy

Vyrazili jsme v sobotu v 9 hodin se zastávkou na Melikaně, kde k našemu překvapení obsluhoval Jiří Pomeje, a na oběd v Litomyšli a dojeli jsme do cílové vesnice Čenkova.
Zastavili jsme se v hostinci „Za vodou“, kde nám poradili, jak se dostat na „symbolický
trampský hřbitov“. Po delším hledání (místo asi 3 km jsme ušli 8-10 km) jsme narazili
na trampský camp „Rysárna“ a po telefonu nás kamarád Rysák navedl na místo hřbitova
(skála s upomínkovými štítky a plackami). Taky jsem objevili camp „Anamo“ s ohništěm
do čtverce. Došli jsme zpět k hostinci, kde nám sympatický hostinský Zdeněk dovolil
zaparkovat auta a navíc nám nabídl přenocovat v klubovně u tenisových kurtů, což jsme
s radostí přijali. Večer jsme strávili v hospodě s kytarou, pivem, zelenou vylepšenou
citronem a místními štamgasty.
Ráno jsme sbalili usárny a batony a vydali se na cestu po Brdech. Po úvodním stoupáku
na rozcestí Komorsko jsme došli na Plešivecké sedlo, kde jsme v campu osady „U hadí
královny“ uvařili oběd. Zašli jsme k monolitu Viklan a vystoupali na křemencový vrchol
Plešivec, tzv. Brdský Olymp s nádherným výhledem na západní Brdy. Sešli jsme ke Sma-
ragdovému jezírku, v němž jsme smyli celodenní pot a potom jsme nad ním rozbili tábor.
Při hledání studánky jsme narazili na pěkný camp se srubem a třemi ohništi. Po únavném
pochodu jsme brzy zalehli.
Ráno jsme vyrazili do vesničky Běštín, odkud jsme chtěli jet autobusem do Hostomic.
Měli jsme štěstí na dalšího dobráka Jirku, který nás tam odvezl svým autem. V Hostovi-
cích jsme poobědvali, dokoupili zásoby, zastavili se v cukrárně a taky v místním pivovaru,
kde se prý schází trampi. Byla tam však jenom parta motorkářů. Dál jsme jeli autobusem
do Malého Chlumce, odkud jsme chtěli hledat další tábořiště. Dvě místní paní nám doporu-
čily nedaleké přírodní koupaliště Loužek. Vykoupali jsme se a na radu místního mladíka
jsme zůstali na noc, taky protože tu bylo ohniště a lavičky s přístřeškem. Dodatečně jsme
zjistili, že se tady konají potlachy. Do večera jsme sledovali cvrkot kolem rybníka.
Po klidné noci jsme se vydali po rovné 4 km dlouhé hřebenovce na rozcestí Stožec a potom
k odpočívadle Knížecí studánky. Nabrali jsme vodu a uvařili guláš s houbami, které jsme
cestou našli. Dali jsme se cestou zvanou Hladovka a hledali legendární camp „Zlaté dno“.
Z cesty nebyl vidět, ale ucítili jsme kouř a Rocco se vydal boční lesní cestou až narazil
na camp „Samotář“. Byli tu dva trampi Dan a Zdeněk z Prahy s dvěmi vnučkami. Dan nás
dovedl k nedalekému campu „Zlaté dno“, který se hodně poničený kácením. Jsou tu jen tři
kůly s pamětními plackami. Vypadalo, že bude bouřka, tak jsme se vrátili na „Samotáře“.
Trampi se už chystali k odchodu, tak jsme si s nimi chvíli popovídali a pak si ustlali
ve srubu. Z bouřky nic nebylo, tak jsme prožili další klidnou noc.
Ráno jsme pokračovali po cestě Hladovka do Voznice. Tady jsme se znovu setkali s Danem
a Zdeňkem, nakoupili a v hospodě si konečně dali pivo. Pak jsme autobusem dostali do Ky-tína a odtud pěšky do hostince Čunčí huba, kde jsme poobědvali. Vydali jsme se do Mníšku
pod Brdy, ale začalo pršet, tak jsme ve Stříbrné Lhotě počkali na autobus. V Mníšku jsme
zašli do cukrárny na kafe a k zámku. Třešňa stihla poslední prohlídkovou trasu a ostatní zatím
přemýšleli co dál. Protože hodně pršelo, nasedli jsme na autobus do Dobřichovic a odtud jsme
jeli vlakem do Berouna a potom do Jincí. Chlapi zašli s deštníky do Čenkova pro auta. Pak jsme všichni odjeli zpátky do hospody „Za vodou“, kde nám hostinský Zdeněk zase dovolil
přespat v klubovně. Večer jsme poseděli v hospodě se štamgastem Tondou, s pivem a zelenou.

Ráno jsme zajeli do Hatí a odtud se dali pěšky k osadě Westend a chatě Marka Čermáka
El Toro. Cestou k Mníšku pod Brdy jsme zašli k areálu Skalka s křížovou cestou, klášterem
a pěkným výhledem na město. V Mníšku jsme poobědvali a na doporučení Tondy z Čenkova
jsme odjeli do Lešan, kde jsme si prohlédli Vojenské technické muzeum, kde je spousta histo-
rických i současných exponátů vojenské techniky. Zastavili jsme se ještě v Kamenném Přívozu, ale už se nám nechtělo hledat místo na přespání, tak jsme vyrazili k domovu.

Nastavení